Indický běžec

Kachny se vzpřímeným "tučňákovitým" postojem pocházejí z jihovýchodní Asie a indického subkontinentu. Indičtí běžci jsou kachny menšího tělesného rámce s nevšedním tvarem těla a jeho držením. Jedinečné jsou jejich štíhlé tvary, velmi vysoko nesený, dlouhý, štíhlý, válcovitý trup tvaru lahve svírá s vodorovnou rovinou úhel asi 75°. Trup musí být plně osvalený. Dlouhá, podélně lehce klenutá záda musí být také úzká a zaoblená, prsa se požadují plná, zaoblená, velmi vysoko nesená, břicho je méně výrazné a hladké.

Dnes zahrnuje Německý standart deset barevných rázů, v rámci zemí EE jsou uznány i další rázy: v Belgii jsou to žlutí a žlutí bíle tečkovaní, tyto rázy nejsou v dalších zemích uznané. Dále pak modří pstruhoví a stříbrně lemovaní divocí, které znají také v Nizozemsku. Modře pstruhové běžce naleznete i ve Francouzském standardu. Chorvati znají běžce jen v bílém a divokém zbarvení. Nejčastěji se u nás setkáte s indickými běžci se pstruhovým zbarvením, následují divocí.

Hmotnost kačerů do 1 roku se pohybuje od 1,5 do 1,9 kg (min. 1,3; max. 2,3), u kachen od 1,3 do 1,7 kg (min. 1,1; max. 2,0.

Předepsaná snáška je 100 a více vajec. Vejce jsou o něco větší než vejce slepičí, minimální hmotnost násadových vajec by měla být 65 g. V porovnání se slepičími vejci mají ta kachní větší žloutek. Barva skořápky je u světlých rázů většinou bílá, u tmavých rázů zpravidla nazelenalá, až zelená.

I přes nižší hmotnost běžců je jejich osvalení výrazné a bohaté, maso jemné a velmi chutné, lahodné.

Běžci žijí přirozeně v hejnu, pokud se pro ně rozhodnete, je potřeba si pořídit alespoň pár. Vhodný poměr pohlaví je 1:3. Pro svůj živý temperament potřebují běžci dostatečně velký výběh, který skvěle využijí.

I přes svůj původ jsou běžci poměrně otužilým plemenem, pro zimní období je potřeba zajistit suchý, nezamrzající kachník, který by zvířata chránil také před průvanem. I v létě je potřeba zajistit úkryt - před predátory, sluncem a také takový, který poskytne závětří. Běžci nesnášejí mráz, průvan a vlhko. Bláto namrzající na běháky může způsobit zchromnutí kachen.

Co se týče přístupu na vodní plochu, běžci se rádi koupou a potápějí, přístup k vodě ocení, není ale podmínkou. Ve výběhu musí být zdroj pitné vody, ke koupání postačí i malá nádrž nebo vanička, která se dá snadno vyčistit. Vodu nedoporučuji dávat do kachníku.

Krmná dávka musí obsahovat dostatek vitaminů a minerálních látek, zejména vápníku. Někteří běžci nemají zachován pud sezení na vejcích a vodění kachňat, vyskytují se ale výjimky a některé kachny jsou schopny kachňata vysedět i vodit. Běžci mají rovněž pověst nelétavých kachen.

Kachna pižmová

Tato domácí kachna pochází z pižmovky velké. Kačer je mnohem mohutnější než kachna. Má široké, dlouhé a vodorovně nesené tělo. Hlava je rovněž velká, čelo ploché a temeno oblé. Obličej je holý, neopeřený, pokrytý sytě červenou kůží, vytvářející nad zobákem bradavičnatý výčnělek. Kratší krk je tvarovaný do mírného písmene S a plynule přechází do oblých prsou. Záda kačera jsou dlouhá a široká. Krycí peří ocasu nevytváří kačírek. Křídla jsou silná, běháky mají prsty opatřené silnými drápky (šplhá i po větvích stromů). Kachna je téměř o polovinu menší než kačer. Je zaoblenější a sperlení na tváři a nad zobákem má méně výrazné než kačer. 

Černá (zbarvení divoké kachny pižmové, základní barva je černá s fialovým až zeleným kovovým leskem), bílá a strakatá (oba barevné rázy pouze u domestikované kachny pižmové). 

Hmotnost kačera udává vzorník z roku 1986 3,6 - 4,6 kg, hmotnost kachny 2,4 - 3 kg. Vejce váží okolo 70 - 80 gramů, příčemž barva skořápky je bílá se žlutým nádechem. Kachna snáší ročně 35 - 60 vajec ve 2 - 3 cyklech. Vždy po nanesení 15 - 20 vajec zasedne a po 35 dnech sezení na vejcích se vylíhnou káčata. K přednostem kachny pižmové patří rychlý růst s menší spotřebou jádrových krmiv, protože pižmovky se velice rády pasou. Jsou vhodné zvláště do podmínek, kde mohou zužitkovat zelené krmení v zahradách, na březích potoků a řek. Pižmovka může být chována ale i v zahrádce bez vodní nádrže. Má sice schopnost létat, ale vždy se vrací domů. Hnízdí většinou na zemi, v nějaké bedně či koši. Pud sezení na vejcích je tady plně zachovaný a mláďata rostou rychleji, než kachňata domácích kachen a vyznačují se vysokou odoností. Ve stáří dvou měsíců dosahují velikosti dospělých kachen. Kačeři mají v hejnu svou hierarchii, pouto mezi samcem a samicí však není žádné. Přestože mají pižmovky tropický původ, naše zima jim neublíží. Jejich chov zvládne i začátečník.