Tak si tak poklidně ráno vstanete a jdete si nakrmit zvířectvo. První na řadě jsou ty naše anglonubijské kozenky. Naberu si směsku, otevřu dveře a jako obvykle stádo běží hned ke mně. Ale něco je špatně. Jedna koza chybí a teď která. Ha je to Fifi. 

Ostatní kozy poklidně chroupou snídani. Jen co dochroupou, tak Šklíba začne smutně mečet. Fifi jí očividně chybí. Já nelením a jdu naší nešťastnici hledat. Nikde ji neslyším a ani nazavolání nereaguje, tak holt nastupuje průzkum terénu. Ve stáji není, ani u sena. Po průzkumu terénu sem a tam začínám pomalu propadat panice a v hlavě mi naskakují černé myšlenky. Přece jen hodina a půl strávená hledáním jedné ne zrovna malé kozy se již na mně projevuje. Panika se projevila zvednutím telefonu a zavoláním o pomoc přítele na telefonu, který nemeškal a přišel mi na pomoc.

Neboť jsem mezitím musela odskočit na jízdárnu, tak jsem ho nechala s mým stadečkem o samotě a věřila mužské intuici a pudy lovce. Ještě, že tak. Fifi cca po půl hodině nalezena. Potvůrka jedna ušatá se totiž rozhodla sákat po balíkách sena a zapadla mezi ně. Spadl mi obrovský kámen ze srdce. Po odtáhnutí balíků si tak v poklidu vykráčel ven a dělala jakoby nic. Nutno závěrem podotkout, že škvírou, kterou propadla mezi ty balíky ostatní kozy tak trochu ještě zmenšily a mým okem tudíž nebyla rozpoznána jako dostatečná pro propadnutí tak velké kozy jakou Fifi je ;) ...    

16.12.2016

Tak si tak poklidně sedím v kanceláři a najednou zazvoní mobil. Utekli vám ovce. Ještě, že mám vlastně dovolenou. Tak šup za nimi a jde se nahánět. Na štěstí naši zaměstnanci byli rychlejší a to naše uprchlické komando odchytili dříve než jsem stihla přijít. 

Tak kudy se ty potvůrky vůbec dostaly ven? Tak to snad ne? Takovou škvírou? No jo, vždyť jsou to vlastně ty nejmenší ovečky na světě, tak co mě to překvapuje, že se protáhly tou škvírou. Díra zadělána a ovečky opět vypuštěny na jejich val ;) ...